1. část — Co je Bazální stimulace a proč jí v Dětském kardiocentru věříme
Dotek, poloha těla, známá vůně maminky nebo oblíbená hračka u lůžka. Věci, které se zdají být drobnostmi, dokážou v intenzivní péči měnit průběh léčby. Koncept Bazální stimulace provází pacienty i jejich rodiny už více než půl století — a své pevné místo má i u dětí v Dětském kardiocentru. O tom, jak funguje a co přináší, hovoří PhDr. Karolína Maloň-Friedlová, ředitelka Institutu Bazální stimulace.
Co je Bazální stimulace a jaké možnosti pacientům nabízí?
Koncept Bazální stimulace podle Prof. Dr. Fröhlicha® (BS) oslavil již více než 50 let své existence. Můžeme si tedy dovolit tvrdit, že je více než půl století ověřeným pedagogickým, ošetřovatelským a terapeutickým postupem nejen v Evropské unii, ale byl prezentován skrze kurzy a proškolení profesionálů také v jiných částech světa (Afrika, Jižní Amerika, Čína aj.).
Pacientům nabízí širokospektré využití od podpory senzomotorického a kognitivního vývoje až po možnosti komunikace těm, kteří nemohou verbálně komunikovat. Nabízí zcela jiný přístup a filozofii péče, a sice empatickou, tělu orientovanou péči.
Uplatňuje se zejména v intenzivní péči u pacientů s neuromuskulárními deficity, jejichž příčinou jsou buď úrazy mozku, mozkové cévní příhody nebo zánětlivá onemocnění mozku. Aplikuje se ale také u dětí a dospělých s vrozenými těžkými kombinovanými mentálními a tělesnými postiženími a v péči o seniory, zejména s imobilitou a demencí. Velké uplatnění nalezl tento koncept také v paliativní péči.
Dá se koncept Bazální stimulace aplikovat také na „zdravého“ člověka?
Velmi vhodná mi připadá citace ředitele Dětského domova z Prahy MUDr. Pavla Biskupa:
|
Velmi vhodná mi připadá citace ředitele Dětského domova z Prahy MUDr. Pavla Biskupa:
„Bazální stimulaci vnímáme jako součást rehabilitace, ale já bych si přál, aby nebyla pouze a jenom izolována pro děti s postižením, ale i pro všechny ostatní děti.“ MUDr. Pavel Biskup, ředitel Dětského domova, Praha |
Ve zdravotnictví, kde ho ve své praxi využívají sestry, lékaři, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, ale také kliničtí logopedové a psychologové. Pro tyto profese máme kurzy akreditovány ministerstvy zdravotnictví; absolventi kurzů získají v České republice „zvláštní odbornou způsobilost“, na Slovensku „certifikovanou pracovní činnost“. Dále s tímto konceptem pracují speciální a léčební pedagogové, jejich asistenti a pracovníci v zařízeních sociálních služeb.
Jak se dá využít u dětí v DKC?
V intenzivní péči v dětské kardiologii nabízí BS jeden z možných postupů, jak podpořit léčbu, rekonvalescenci, fyzioterapii a sociální reintegraci dítěte. U dětí hospitalizovaných na OAIM dochází k retardaci jejich senzomotorického vývoje, zhoršení psychického stavu a komunikačních schopností. Proto má BS nezastupitelné uplatnění v kritické medicíně, kdy je dítě analgosedováno, což mu omezuje možnost se přirozeně vyvíjet.
BS je profesionální koncept, který klade hlavní důraz na kooperaci s rodiči a zjištění individuálních potřeb dítěte a poskytuje strukturované cílené stimulační nabídky. Ty jsou základní bází pro vývoj motoriky, senzoriky, kognice, komunikace a emocí.
Rodiče dětí hospitalizovaných na OAIM často popisují, jak jsou bezmocní, když nemohou pro své dítě nic udělat. BS jim dává obrovský nástroj participovat na léčebném procesu. Tím, že rodiče integrujeme do péče pod dohledem a vedením erudovaného ošetřovatelského personálu, umožňujeme jim být prospěšnými — rodič se pak necítí jen jako „biologický rodič“. Emoční stav rodiče koresponduje přímo se stavem jeho dítěte. Hospitalizace a těžký stav dítěte mění také radikálně zažitou strukturu a rytmus dne rodiny. Nese velkou psychickou i fyzickou zátěž. Rodiče a sourozenci jsou vystaveni daleko vyššímu riziku ztráty duševní rovnováhy a vzniku úzkostných a depresivních stavů. Přizvání rodičů do péče v konceptu BS — alespoň formou rozhovoru, kterým zjišťujeme návyky a zvyky dítěte, co má rádo a co naopak ne, a požadováním přinesení osobních věcí a hraček dítěte — pomáhá rodičům po těžké počáteční stresové zátěži nalézt nový klid a nový smysl v této kritické životní situaci. Mnohdy již jen tento zájem personálu o detailní návyky dítěte je velkým mostem pro pozitivní komunikaci mezi personálem a rodičem. A zejména buduje důvěru rodičů vůči profesionálům. Rodiče mají často pocit, že ošetřující a lékaři chtějí pro jejich dítě to nejlepší. A to proto, že BS nese s sebou poselství: dítě se má na OAIM dobře, je v dobrých rukách a není mu ubližováno, i když tam rodič není. To zlepšuje náladu a spánek rodiče, eliminuje bezmoc a snižuje úzkost. |
Proto BS uplatňujeme také u dětí, které umírají — zde může jim a jejich rodičům velmi pomoci alespoň nějakým humánním způsobem projít terminální fází a dítěti dožít v co nejvyšší možné míře kvality prožívání.
Hlavní roli hraje stimulace tzv. „bazálních smyslů“, kterými jsou kožní a vestibulární smyslový aparát a proprioceptivní čití. Největší smyslový orgán — kůže — umožňuje vývoj vnímání tělesného schématu, které je základem senzomotorického vývoje dítěte a budování uvědomění si já — jáství.
BS klade velký důraz na stimulaci tělesného schématu, a to zejména technikami kožních (somatických), vestibulárních a proprioceptivních stimulací. O těch hovoříme jako o základních prvcích konceptu. Kůže nám však umožňuje také příjemné somatické zkušenosti. Už první emoční prožitky plodu jsou spojené s tělem.
Dlouhodobá imobilita, změna vědomí, neurologická onemocnění, spasticita nebo naopak hypotonus vedou ke změně vnímání tělesného schématu. Děti na OAIM zvláště po kardiochirurgických zákrocích prožívají tělu nepříjemné prožitky, zejména bolest z důvodu ošetřovatelských nebo terapeutických opatření. Příčinou bolesti a negativních tělesných prožitků jsou odběry, intubace, převazy, pooperační bolest, vytahování drénů aj. Bolest se stává tělesnou zkušeností a současně je kognitivně a emočně zpracovávána.
Cílem BS je zprostředkovat dětem na OAIM nejen vývoj podporující, ale také tělu empatickou péči. Skrze somatickou stimulaci v konceptu BS, která pojme kůži i svaly, např. při koupeli, by mělo dítě učinit velmi pozitivní zkušenost se svým tělem. Roli pozitivních zkušeností se svým tělem ve vývoji dítěte potvrdili výzkumem neurovědci. Bazální stimulace má tedy zásadní vliv nejen na senzomotorický, ale i na psychosociální a psychokognitivní vývoj dítěte.
Do péče na JIP integrujeme kromě základních prvků BS také prvky nástavbové. Jde o stimulaci optického, zrakového, čichového, chuťového a hmatového vnímání. V intenzivní péči implementujeme nástavbové prvky dle biografické anamnézy dítěte, kterou získáváme od rodičů.
Snažíme se do neznámého prostředí OAIM umístit podněty, které má dítě uložené v paměťových stopách. Do okolí lůžka umisťujeme jemu známé obrázky a předměty, aplikujeme známé zvukové vjemy, především hlas matky a ostatních členů domácnosti, pracujeme s čichovými nabídkami, zejména s vůní matky. K péči o tělo (koupele, krémování) používáme osobní toaletní potřeby dítěte. Při toaletě dutiny ústní používáme k výtěru úst tekutiny, které dítě zná a má v oblibě. K integraci osobních věcí dítěte do péče je nutná spolupráce s rodiči, kteří všechny zmíněné pomůcky musí zajistit.
Jaký býval osud pacientů v minulosti a jak jim BS pomáhá v současnosti?
Dovolím si citovat spoluautorku BS prof. Christel Bienstein, která v 80. letech minulého století přenesla koncept z péče o děti s kombinovaným postižením do intenzivní medicíny:
Je nějaký konkrétní případ pacienta, který vám utkvěl v paměti?
PŘÍBĚH, KTERÝ STOJÍ ZA ZAPAMATOVÁNÍ Mladá dívka byla hospitalizována s velmi těžkým difúzním poraněním mozku ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Měla diagnostikovanou mozkovou smrt a čekalo se jen na souhlas rodičů k dárcovství orgánů. Jednou vykázala při odsávání nepatrnou reakci, kterou zaznamenal proškolený personál tohoto certifikovaného pracoviště — a tak se rozhodl aplikovat Bazální stimulaci. Dívku probrali do plného vědomí a po 5 měsících byla propuštěna do domácího ošetření bez prognózy trvalých následků. |
Není to jediný případ, kdy díky Bazální stimulaci byli pacienti po těžkých úrazech mozku, kteří neměli žádnou medicínskou prognózu, probráni do plného vědomí a navráceni do života i do povolání či ke studiu.
Zažila jsem také u auditu v zařízeních sociálních služeb prezentaci kazuistiky dítěte s těžkou mentální retardací a imobilitou, které po roční práci s Bazální stimulací již zvládalo stoj s oporou a bylo neurologem diagnostikováno na střední mentální retardaci. Nebo vícero kazuistik agresivních klientů s mentální retardací nebo demencí, kteří se dali zklidnit a jsou u nich zcela eliminovány projevy agrese.
O AUTORCE PhDr. Karolína Maloň-Friedlová — ředitelka
Institutu Bazální stimulace. Vzdělává profesionály ve zdravotnictví, sociálních službách i školství a provádí audity certifikovaných pracovišť pracujících s konceptem Bazální stimulace.
Slovník pojmů
|
Tento článok je súčasťou piliera ŽIVOTNÝ ŠTÝL blogu Srdce je život, v ktorom lekári, špecialisti a angažovaní ľudia z Detského kardiocentra odpovedajú na otázky srdiečkových rodín. Máte tému, ktorú by sme mali spracovať? Napíšte nám na srdiecko@nadaciadkc.sk.
Nadácia DKC podporuje neuropsychický
vývin detí s vrodenými chybami, ich zapojenie do športových aktivít a starostlivosť v nemocnici aj v domácom prostredí.
